1. Energetický štítek není totéž jako Průkaz energetické náročnosti budov

S pojmem "energetický štítek" se nejčastěji setkáte v souvislosti s domácími spotřebiči. Jde o samolepku s barevnými pruhy, označením energetické třídy, roční spotřebou a s výpisem dalších parametrů, která má pomoci se srovnáváním jednotlivých produktů při nákupu. Používá se třeba na pračkách, sušičkách, ledničkách, mrazničkách nebo myčkách nádobí.

V případě budov potom hovoříme o "energetickém štítku obálky budovy". Ten posuzuje, zda je objekt dobře tepelně izolovaný, hodnotí kvalitu střechy, podlah a stěn a v neposlední řadě také uvádí, kudy z domu utíká nejvíce tepla a jakou část je třeba zateplit. Hotový energetický štítek obálky budovy obsahuje grafické hodnocení celého objektu a klasifikační třídu. Samostatně se dá využít hlavně při čerpání dotací z operačního programu Životní prostředí, jinak je součástí energetického průkazu budovy.

Průkaz energetické náročnosti budov poskytuje na objekty komplexní pohled a posuzuje spotřebu energie, která je spojena s jejich běžným užíváním. Jde o energetické náklady na vytápění, ohřev vody, osvětlení nebo třeba větrání. Laicky se však energetický průkaz budovy často označuje právě jako energetický štítek domu. Tuto terminologii převzala i některá internetová média, a tak se mezi oba pojmy pomalu, ale jistě začíná klást rovnítko.

Energetický štítek a zákon

Energetický štítek definuje zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Nejdůležitější je § 7a, který definuje, kdo si musí pořídit energetický štítek:

• stavebník, vlastník, společenství vlastníků při výstavbě domu nebo větších změnách,
• vlastník nebo společenství vlastníků při prodeji nebo pronájmu budovy,
• vlastník bytové jednotky při prodeji a od roku 2016 při pronájmu.

2. Jaké informace najdete v energetickému průkazu budov?

Hlavní informací na štítku je označení energetické třídy, ve které se daný objekt či budova nachází. Dále nesmí chybět také adresa, typ budovy, plocha obálky budovy, obestavěný prostor nebo energetická vztažná plocha. Důležitý je také graf, který zobrazuje energetické vstupy (elektřina, plyn, biomasa, uhlí nebo jiné). Právě díky němu je možné ze štítku přibližně spočítat náklady na vytápění domu během roku. Na PENB najdete i označení šetrnosti objektu k životnímu prostředí nebo třeba informace o izolačních schopnostech budovy.

3. Zjistěte, kdy budete PENB potřebovat

Od 1. 1. 2013 na základě zákona č. 406/2000 Sb. je nutné Průkaz energetické náročnosti budovy zajistit:

• při prodeji domu,
• při prodeji bytu,
• při pronájmu,
• u novostaveb,
• u budov využívaných orgány veřejné správy,
• u administrativních budov.

Věděli jste, že označení energetické třídy objektu musíte ve většině případů uvést již při veřejné inzerci prodeje nebo pronájmu? Pokud zatím PENB zpracovaný nemáte, udává se automaticky třída G, tedy ta nejhorší. Určitě vás to však nezbavuje povinnosti nechat si Průkaz energetické náročnosti vypracovat. Nejpozději při podpisu kupní nebo nájemní smlouvy je nutné jej předložit.

7 faktů, které potřebujete vědět

Kolem energetických štítků se točí plno nejasností. Na jednu stranu pomáhají potenciálním zájemcům o nové bydlení s orientací na trhu realit, na druhou stranu však přidávají vrásky majitelům domů a bytů. Zjistěte, jak to se štítkem vlastně je, kdy je doopravdy potřeba ho vyřídit a v jakých případech se bez něj můžete obejít.

4. Jak sehnat Průkaz energetické náročnosti budovy?

V případě, že prodáváte nebo pronajímáte byt, obraťte se nejprve na vlastníka celého objektu. Všichni majitelé panelových a bytových domů nad 1500 m2 totiž měli do 31. 12. 2014 povinnost nechat vypracovat energetický štítek pro celý dům. Pokud prodáváte byt družstevní, zřejmě budete mít také o něco méně starostí. V podstatě jde totiž o prodej družstevního podílu, který je spojen s právem na uzavření smlouvy o nájmu. PENB tedy musí předložit družstvo, nikoliv vy.

Majitelům rodinných domů nezbude nic jiného, než nechat si PENB vypracovat. V dnešní době už tuto službu poskytuje mnoho firem, a tak se vyplatí srovnat si ceny jednotlivých nabídek. Počítejte však s tím, že minimálně 3 000 Kč určitě zaplatíte. Záleží hlavně na velikosti objektu, pro který průkaz potřebujete.

Průkaz energetické náročnosti budovy pak platí dalších 10 let po vypracování.

5. Ověřte, zda se váš objekt nenachází v památkové rezervaci

Nahlédněte do katastru nemovitostí a ověřte si, zda se objekt nenachází v památkové rezervaci. V takovém případě byste totiž PENB nepotřebovali. Stejné pravidlo platí podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií také pro kulturní památky. Zda mezi ně budova spadá, snadno ověříte na stránkách Národního památkového ústavu.

Tip: Pozor na záměnu pojmů. Tato výjimka se nevztahuje na objekty v památkových zónách. U těch je energetický štítek, spolu se všemi ostatními povinnostmi s ním spojenými, vyžadován.

6. Další výjimky, kdy energetický štítek nemusí být zpracován

• budovy s energeticky vztažnou plochou do 50 m2,
• budovy obvykle užívané pro bohoslužby a náboženské účely,
• objekty pro rodinnou rekreaci, využívané jen po část roku (s odhadovanou spotřebou energie nižší než 25 % spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání),
• výrobní a průmyslový provoz, zemědělské budovy (se spotřebou do 700 GJ ročně),
• objekty postavené před 1.1.1947, v případě, že u nich nebyla provedena žádná významná rekonstrukce,
• další vybrané budovy (např. ty, které zajišťují bezpečnost státu).

7. Sankce a kontrola

Plnění povinností spojených s Průkazy energetické náročnosti budovy kontroluje Státní energetická inspekce. Pokud porušíte některá nařízení, stanovená zákonem pro pořízení PENB, můžete dostat pokutu až do výše 100 000 Kč. Mnohem větší postihy pak hrozí právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám. Je proto vhodné všechny náležitosti kolem energetických průkazů opravdu pečlivě ohlídat.